Warez Fórum Warez-Warforum.cz

Lucius Annaeus Seneca: Faidra

Lucius Annaeus Seneca [Lúcius Annéus Seneka] (4 př. n. l. - 65 n. l.)

Přeložila Eva Stehlíková. Rozhlasová úprava Hana Burešová a Štěpán Otčenášek.
Hudba Petr Skoumal. Dramatarug Hynek Pekárek. Mistr zvuku Radek Veselý.
Záznam a střih Alena Vejsadová. Produkce Dana Reichová. Režie Hana Burešová.
Osoby a obsazení: Faidra (Helena Dvořáková), Chůva (Emma Černá), Hippolytus (Miloslav König), Theseus (Miroslav Táborský), Posel a vedoucí chóru (Miroslav Hanuš), chór (Magdalena Zimová), chór (Michaela Doležalová) a chór (Lenka Veliká).
Natočeno v roce 2010 (70 min).

Tragédie o nenaplněné touze, truchlivý příběh řeckého královského rodu krutě stíhaného vůlí bohů.

Příběh Faidry, sestry u nás rozhodně známější Ariadny, je plný vášně, násilí i tragických chyb a omylů. Faidra zřejmě z politických důvodů provdaná za krále Thesea, slavného řeckého hrdinu, který ji často opouští, aby vykonal své slavné činy, se zamiluje do nevlastního syna Hippolyta. Tato láska vyroste z pocitu odcizení, osamocení a prázdnoty vlastního života, a snad právě proto má tak zničující sílu. Těžko říct, zda Hippolytus je opravdu tak oddaným ctitelem bohyně Diany a odpůrcem žen, ale v každém případě Faidru odmítne. Ta ho pak ve snaze zakrýt vlastní vinu nařkne, že ji znásilnil a Theseus vracející se z vítězné výpravy povolá na pomoc i boha moře, aby Hippolyta za tento domnělý čin ztrestal. Nad mrtvým Hippolytovým tělem se Faidra přizná ke své intrice a zaplatí za ni vlastní smrtí.

Info:


Audio: mp3 (128 kbit, 44 kHz, velikost 64,2 MB)


Seneca: Listy o štěstí a mravnosti

Z překladu Jiřiny Otáhalové-Popelové připravil Václav Cibula.
Účinkuje Josef Somr. Režie Jan Tůma (14 min).

Římský myslitel, právník a vynikající řečník Lucius Annaeus Seneca se narodil roku 4 př. n. l., žil tedy na začátku prvního tisíciletí, ve stejné době, jako Kristus. Jeho životní osud byl víc než pohnutý. Nenáviděl ho císař Caligula i pověstná manželka císaře Claudia Messalina - na její udání byl Seneca obviněn z milostných styků s Klaudiovou neteří a poslán do vyhnanství na Korsiku. Směl se vrátit až po sedmi letech, když se za něho přimluvila čtvrtá Claudiova manželka Agrippina. Ta mu pak svěřila výchovu svého syna Nerona. Po Claudiově smrti se stal Nero císařem. Po nějakém čase obvinil Senecu ze spiknutí a Seneca dostal příkaz, aby si vzal život, což také i se svou manželkou roku 65 nakonec učinil.

Seneca je nejvýznamnějším představitelem římského stoicismu a autorem celé řady etických rozprav, úvah a listů. Zárukou životní rovnováhy je podle něho klidná mysl, která pomáhá člověku uspořádat si vztahy jak k sobě samému, tak i k ostaním lidem. Člověk může být silnější než je osud a nepřízeň času, jestliže se dokáže ke všemu postavit čelem a tváří v tvář.

Ze Senekových Listů o mravních otázkách (Epistulae morales) čte Josef Somr List útěšný, List o bezpečí a List o vlastních chybách.

Audio: mp3 (128 kbit, 44 kHz, velikost 12,7 MB)


Seneca: O dobrodiních

Z latiny přeložil Václav Bahník. Vybral Rudolf Matys. Účinkuje Jiří Ornest.
Režie Jana Knitlová. (12 min)

Audio: mp3 (128 kbit, 44 kHz, velikost 10,7 MB)


Seneca: O shovívavém životě

Z překladu Heleny Businské připravil Václav Cibula. Účinkuje Josef Somr.
Režie Jan Tůma (15 min).

Svou úvahu O shovívavosti napsal Seneka krátce po nástupu římského císaře Nerona na trůn roku 54 n.l. V té době byl Seneka už řadu let Neronovým vychovatelem, do výchovy však zasahovala velmi rafinovaně neustálými intrikami především císařova matka Agrippina.

Senekův spis O shovívavosti naznačuje, že autor a vychovatel brzy poznal zlo krutosti, které se v mladém Neronovi projevovalo stále výrazněji. Senekův spis proto klade mimořádný důraz na lidskou shovívavost a mírnost, navíc uvádí i příklady z římských dějin, kdy taková mírnost byla vladaři na prospěch a nikoli na škodu.

Seneka sám se nakonec stal obětí právě Neronovy krutosti - císař ho obvinil ze spiknutí a nařídil mu, aby vlastní rukou ukončil svůj život, což se stalo roku 65 n. l.

Audio: mp3 (128 kbit, 48 kHz, velikost 13,5 MB)


Z dopisů Senekových

Z překladu Heleny Businské připravil Václav Cibula. Účinkuje Josef Somr.
Režie Jan Tůma (15 min).

Je celkem pochopitelné, že při svém pohnutém životě zastával a hlásal Seneca filosofii, podle níž člověka nemá příliš povznášet štěstí, ani ničit neštěstí. Vycházel přitom z řeckých stoiků a výrazným rysem této nepoddajnosti byla neochvějnost, neohroženost. U Senecy je tento ústřední postoj stoiků spojen navíc se zásadou rovnosti všech lidí.

Z dopisů Senecových byly pro četbu vybrány dva dopisy - první je Útěcha matce Helvii (napsáno z korsického vyhnanství), druhý je Útěšný list Marcii, když jí zemřel syn.

Lucius Annaeus Seneca - římský filosof, dramatik, básník a politik, autor ceněných filosofických spisů a představitel stříbrného období římské literatury. K významným dílům Senecova odkazu patří Listy Luciliovi - filosofická zamyšlení nad dobou, lidmi a životem. K Luciliovi promlouvá autor těmito slovy: "Povím ti něco, podle čeho můžeš hodnotit naše soudobé mravy. Stěží najdeš někoho, kdy by mohl žít při otevřených dveřích. Vrátné k nim nepostavila naše pýcha, ale naše špatné svědomí. Žijeme totiž tak, že by se náhlé nahlédnutí rovnalo přistižení."

Audio: mp3 (128 kbit, 48 kHz, velikost 13,7 MB)


Enterupload, Hellshare, Rapidshare atd.:

Nebo:


Seznam všech mých uploadů mluveného slova (pravidelné aktualizace, reupload):

Návod, jak stahovat soubory a šetřit přitom svůj čas i peníze: